|
|
Ecological aesthetics of freshwater wetlands: the importance of environmental heterogeneity and biodiversity
Hájková, Tereza ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Chobot, Karel (oponent)
ická estetika studuje krajinu skrze různé interakce mezi ekologickými a estetickými vlastnostmi různých prostředí. Ekologická estetika mokřadů je v celku unikátní, jejich ekologická hodnota může být extrémně vysoká, a také přinášejí lidem mnoho úžitku. A přesto jsou mokřadní ekosystémy často vnímány negativně. Mokřady podporují širokou řadu druhů, nichž jsou některé na mokřadech závislá. Mokřady jsou velmi variabilní, a mohou mít zajímavou prostorovou diverzitu. Environmentální heterogenita zaštiťuje jak prostředí estetické, tak i ekologické, z toho důvodu je důležitým aspektem ekologické estetiky.
|
|
|
Jídlo jako estetická zkušenost, nebo dokonce umění?
JABČANKOVÁ, Anna Marie
Tato bakalářská práce se zaměřuje převážně na možnosti, zda lze uvažovat o jídle, jakožto o estetické zkušenosti, nebo zda je dokonce možné ho nazývat uměním. Hlavními body se v této práci stane nejen pouhý pohled na jídlo, ale právě i pohled na samotný akt jedení, který by se tedy poté mohl nazvat druhem "krásného umění". K potvrzení, či vyvrácení tohoto postoje bude z největší části napomáhat pragmatická estetika, která se jako jedna z mála estetických a filozofických odvětví zabývá zdánlivě obyčejnými a každodenními částmi lidského života a poukazuje na jejich neobyčejnost a případné estetické hodnoty. Poslední část práce se poté v závěru zaměřuje na různé stravovací návyky a jejich estetické a etické prvky, které mohou někdy i zásadně ovlivnit právě onen estetický zážitek jedení. V práci jsou jmenovány hlavní rysy estetického prožitku spojeného s jedením a situace, kdy je možné jídlo nazývat uměním.
|
|
|
Romantické impulsy ve viktoriánské literatuře
Beran, Zdeněk ; Hilský, Martin (vedoucí práce) ; Mánek, Bohuslav (oponent) ; Peprník, Michal (oponent)
Práce se zabývá charakterem pozdního romantismu v období viktoriánské kultury v Anglii, tj. zhruba do konce 19. století. Vychází z předpokladu G. Hougha, že v dané době lze vysledovat jednolitý a souvislý vývoj romantického umění, ale zároveň i ze skutečnosti, že chápání pojmu romantismus nebylo ve viktoriánské kultuře jednoznačné, jak o tom svědčí např. protikladné postoje J. Ruskina a W. Patera. Klade si tedy otázku, jaké jsou charakteristické znaky romantismu, jak se konstituovaly a jak se následně proměňují v období, které na vrcholný anglický romantismus navazuje a hledá nový způsob vyjádření. Romantická senzibilita vychází z intelektuální atmosféry konce sedmnáctého a průběhu osmnáctého století, kdy se na základě revolučních přírodovědných poznatků a nové orientace filozofie ke zkoumání lidské mysli formuje nová estetika, v níž se do vzájemného vztahu dostávají ideje empirismu a novoplatonismu. Ty pak určují hlavní cíl romantické teorie, nalézt možnost sjednocení fragmentovaných významů pomocí imaginace a symbolické reprezentace. Práce sleduje, jak se tento ideál různou formou promítá do teoretických úvah i umělecké praxe viktoriánských autorů jako J. Ruskin (v postulování nové teorie umění), D. G. Rossetti (ve vzájemných souvislostech básnické a výtvarné tvorby) nebo W. Pater (především v...
|
|
|
Morální kritika umění v pojetí Noëla Carrolla a Beryse Gauta
Davidová, Sára ; Stejskal, Jakub (vedoucí práce) ; Kubalík, Štěpán (oponent)
V této práci se zabývám morální kritikou umění v pojetí dvou amerických estetiků, kteří dospěli k názoru, že je legitimním přístupem v hodnocení umění. Konkrétně ji charakterizuji v pojetí Noëla Carrolla a jeho koncepce umírněného moralismu a v pojetí Beryse Gauta a jeho koncepce eticismu. V rámci práce jsou vymezeny i ostatní přístupy, kterými je možné hodnotit umělecké dílo. Morální kritika je vysvětlena na vztahu morálních a estetických hodnot a na vztahu díla a jeho recepce. Práce se soustřeďuje na názory Carrolla a Gauta o kognitivním zisku umění a jak je tento fakt spojen s úvahami o morálce.
|
|
|
Morální zodpovědnost umění
Bolková, Anežka ; Stejskal, Jakub (vedoucí práce) ; Hlobil, Tomáš (oponent)
Ve své práci mapuji debatu o legitimitě morální kritiky umění, která se rozvinula v 90. letech dvacátého století v rámci analytické estetiky. Ve třech oddílech přibližuji tři základní pozice v této debatě - autonomismus, moralismus a imoralismus - které, každá jinak, zodpovídají základní otázku, která motivuje celou debatu, a sice: jaký je vliv morální hodnoty díla na jeho hodnotu estetickou či uměleckou. Upozorním na to, že koncepty estetické a umělecké hodnoty ovšem nejsou řádně definovány, což je příčinou, proč spolu zastánci jednotlivých pozic nejenom nemohou souhlasit, ale nemohou se shodnout ani na tom, v čem spolu vlastně nesouhlasí.
|
|
|
Fenomén života v rámci estetické zkušenosti přírody
Matějková, Magdalena ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Pravdivost v estetickém oceňování přírody u A. Carlsona a R. W. Hepburna Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá problematikou estetického oceňování přírody. Záměrem práce je prozkoumat možnosti uplatnění pojmu pravdivosti jako charakteristiky estetického oceňování přírody. První část práce zkoumá a srovnává úvahy dvou současných kognitivně orientovaných autorů, Allena Carlsona a Ronalda W. Hepburna, kteří různými způsoby spojují estetické oceňování přírody s jejím poznáváním. Postupně je rozebírán způsob, jakým každý z autorů k této problematice přistupuje. Rozbor sleduje tři dílčí motivy, které jsou oběma autorům společné, ale každý z nich je zpracovává jinak. Nejprve zkoumá pojmy, s nimiž autoři pracují, následně se soustředí na význam, který autoři pravdivosti v estetickém oceňování přírody přisuzují, a nakonec popisuje způsob, jakým každý z autorů pojímá myšlenkovou složku estetické zkušenosti. Následně srovnává postoje autorů v těchto bodech a hodnotí je. Poslední část práce je věnována rozvinutí takto představených myšlenek. Posouvá chápání myšlenkové složky estetické zkušenosti přírody směrem k otevřenějšímu, relativističtějšímu pojetí, a ukazuje, v jakém směru je toto pojetí výstižné. Navržený přístup je v základních rysech srovnáván s přístupem M. Budda a konfrontován s pojmem indexikálního klamu...
|
|
|
Morální kritika umění v pojetí Noëla Carrolla a Beryse Gauta
Davidová, Sára ; Stejskal, Jakub (vedoucí práce) ; Kubalík, Štěpán (oponent)
V této práci se zabývám morální kritikou umění v pojetí dvou amerických estetiků, kteří dospěli k názoru, že je legitimním přístupem v hodnocení umění. Konkrétně ji charakterizuji v pojetí Noëla Carrolla a jeho koncepce umírněného moralismu a v pojetí Beryse Gauta a jeho koncepce eticismu. V rámci práce jsou vymezeny i ostatní přístupy, kterými je možné hodnotit umělecké dílo. Morální kritika je vysvětlena na vztahu morálních a estetických hodnot a na vztahu díla a jeho recepce. Práce se soustřeďuje na názory Carrolla a Gauta o kognitivním zisku umění a jak je tento fakt spojen s úvahami o morálce.
|
|
|
Drama "Jošicune mezi květy sakur". Minamoto no Jošicune jako stratég, dvořan a literární mýtus.
Ryndová, Jana ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Rumánek, Ivan (oponent) ; Hýbl, Ondřej (oponent)
Autorka si v rámci disertační práce klade za cíl představit hru Jošicune mezi květy sakur (Jošicune senbon zakura) jakožto unikátní dílo japonského dramatu, které se vyznačuje značnou komplexností a zaujímá výjimečné místo v korpusu japonské literatury. Třebaže uvedená hra je co do svého významu srovnatelná s díly zpracovávajícími známou legendu o čtyřiceti sedmi věrných róninech, není ve větší míře přeložena do západních jazyků. Jsou zde ovšem dvě výjimky: anglický překlad (Jones, Jr. 1993) a německý překlad (Klopfenstein 1982). Autorka při zpracovávání disertační práce vycházela ze srovnání těchto dvou překladů a z úplné verze původního textu (v podobě, ve které se text objevuje ve Sbírce textů divadla džóruri Takedy Izumoa a Namiki Sósukeho a ve Sbírce textů loutkového divadla džóruri Júdy Jošia). Záměrem autorky bylo zprostředkování jmenované hry české čtenářské a odborné veřejnosti. Interpretaci hry Jošicune mezi květy sakur autorka začíná výkladem historického pozadí, ze kterého vzešla legenda o vojevůdci Jošicunem z rodu Minamoto. Tento výklad zahrnuje Jošicuneho život od období nepokojů éry Heidži (1159) kdy se narodil do jeho smrti (1189). Dále se autorka soustředí na vývoj, kterým prošla Jošicuneho legenda v rámci vývoje japonské literarury. Dochází zde k posunu od dvorské literatury...
|
|
|
Ontologie estetického objektu a otázka hodnoty uměleckého díla, reprodukce a falza
RIGANOVÁ, Šárka
Tato bakalářská práce se zaměřuje na otázku originálu a kopií uměleckých děl (reprodukce, padělku), konkrétně na konstituci estetického objektu a jeho hodnotu. Za tímto účelem zde srovnávám teorii autenticity uměleckých děl Nelsona Goodmana s teorií hodnotově založené identity uměleckých děl Eddyho Zemacha. Tyto dvě teorie následně konfrontuji s konceptem estetického objektu Romana Ingardena. Okrajově se věnuji i vlivu mimoestetických informací o artefaktu (originálu, reprodukce, padělku) na konstituci estetického objektu i výsledného soudu o hodnotě estetického objektu.
|
|
|
Romantické impulsy ve viktoriánské literatuře
Beran, Zdeněk ; Hilský, Martin (vedoucí práce) ; Mánek, Bohuslav (oponent) ; Peprník, Michal (oponent)
Práce se zabývá charakterem pozdního romantismu v období viktoriánské kultury v Anglii, tj. zhruba do konce 19. století. Vychází z předpokladu G. Hougha, že v dané době lze vysledovat jednolitý a souvislý vývoj romantického umění, ale zároveň i ze skutečnosti, že chápání pojmu romantismus nebylo ve viktoriánské kultuře jednoznačné, jak o tom svědčí např. protikladné postoje J. Ruskina a W. Patera. Klade si tedy otázku, jaké jsou charakteristické znaky romantismu, jak se konstituovaly a jak se následně proměňují v období, které na vrcholný anglický romantismus navazuje a hledá nový způsob vyjádření. Romantická senzibilita vychází z intelektuální atmosféry konce sedmnáctého a průběhu osmnáctého století, kdy se na základě revolučních přírodovědných poznatků a nové orientace filozofie ke zkoumání lidské mysli formuje nová estetika, v níž se do vzájemného vztahu dostávají ideje empirismu a novoplatonismu. Ty pak určují hlavní cíl romantické teorie, nalézt možnost sjednocení fragmentovaných významů pomocí imaginace a symbolické reprezentace. Práce sleduje, jak se tento ideál různou formou promítá do teoretických úvah i umělecké praxe viktoriánských autorů jako J. Ruskin (v postulování nové teorie umění), D. G. Rossetti (ve vzájemných souvislostech básnické a výtvarné tvorby) nebo W. Pater (především v...
|
host ::
RSS.